Mgr. Ing. Tomáš Střeleček,
Zásada ochrany slabší strany je korektivem autonomie vůle v občanském právu. Uvedená zásada se zpravidla projevuje tak, že se poskytuje zvýšená ochrana právům slabších před fakticky silnějšími subjekty (zpravidla profesionály), aby silnější nemohli – ve hmotněprávní oblasti – této své převahy nepřiměřeně využít na úkor slabších. V procesní sféře se pak zásada ochrany slabší strany zobrazuje převážně v pravidlech týkajících se soudních poplatků, náhrady nákladů řízení a práva na právní pomoc. Lze shrnout, že slabší stranou v civilním procesu je ta, která není profesionálem a profesionála (zpravidla advokáta) si nemůže dovolit či je pro ni sám spor (finančně) zatěžující. Autonomie vůle jedné strany proti straně slabší je však v civilním procesu korigována i jinými způsoby než otázkami finančními nebo otázkami povinného zastoupení advokátem. Referát se tak především bude věnovat následujícím zvláštním otázkám: limity procesních smluv se slabší stranou, otázka převrácení důkazního břemene v případech slabší strany a otázka obstarávání důkazů stranou s informačním deficitem.
Možné připojení přes Zoom: https://cuni-cz.zoom.us/j/98780936959