Konkurence nároků na náhradu škody ze smlouvy a deliktu podle českého práva (II. část)

Luboš Tichý. Přednáška on-line, připojení přes Skype: https://join.skype.com/g6Oqj57jq1eJ

I. Odpovědnost za škodu z culpa in contrahendo

1. Podstata. Vývoj
2. Přehled zahraničních přístupů
3. Srovnávací analýza a ideální model
4. České řešení de lege lata a de lege ferenda

• Působnost § 1728 – 1730, otázka pomocníka a třetí osoby
• Charakter české úpravy
• Vztah k deliktní úpravě
• Rozsah náhrady škody

II. Odpovědnost za (nesamostatného) pomocníka

1. Vymezení a vztah k dalším institutům šedé zóny
2. Zahraniční úpravy
3. Ideální model
4. Výklad § 2914 a řešení de lege ferenda

III. Případy

1. Odpovědnost za pomocníka. A je pokrývačským mistrem a majitelem pokrývačské firmy, který uzavřel s B smlouvu o opravě střechy domu, jehož je B vlastníkem a obyvatelem. Opravu prováděla svými zaměstnanci A, mezi kterými byl i C, jenž při práci způsobil vadu na těsnění střešní krytiny, a navíc shodil při manipulaci s žebříkem tašku, která způsobila zranění chodce, který míjel dům, jda po chodníku.
2. SOÚT. Paradigmatickým je případ (plynové) „koupelnové karmy“ (rozsudek německého Říšského soudu RGZ 127/218). Nájemce bytu uzavřel smlouvu o dílo s opravárenskou firmou ohledně opravy karmy umístěné v koupelně nájemního bytu. V důsledku pochybení opraváře karma vybuchla a zranila uklízečku pracující pro nájemce. Soud uznal její nárok na náhradu škody jako nárok smluvní, ačkoliv na uzavření smlouvy o dílo nebyla nijak zúčastněna, proti opravárenské firmě s tím následkem, že tato firma se sice nemohla exkulpovat ohledně svého zaměstnance podle § 831 BGB, ale mohla být činěna odpovědnou ve smyslu § 278 BGB (deliktní odpovědnost) za pochybení svého opraváře jako za své pochybení (smluvní odpovědnost).
3. SOÚT. Německý Spolkový soudní dvůr (BGH NJW 1965, 1757) rozhodoval v případě, kde si spolek A pronajal od žalované hotelové společnosti B místnost ke konání oslavy. Žalobce, člen tohoto spolku, uklouzl během oslavy na podlaze sálu po kaluži jedlého oleje a zranil se. Žalovaný byl uznán povinným k náhradě škody podle § 278 BGB za pochybení svého zaměstnance, aniž byla brána v úvahu možnost exkulpace ve smyslu § 831 BGB. Za případ smlouvy s ochranným účinkem ve prospěch třetího považoval BGH (BGHZ 66, 51) i případ odpovědnosti majitele samoobsluhy za zranění dítěte (třetího), které doprovázelo svoji matku při nákupu a uklouzlo po listu salátu.
4. Naproti tomu jako případ odpovědnosti za porušení předsmluvní povinnosti byl považován případ tzv. koberce v rozsudku Říšského soudu (RGHZ 78, 239). Žalobkyně byla zraněna pádem role koberce, která na ni spadla poté, co zaměstnanec obchodního domu při předvádění koberců jednu z těchto rolí nevhodně umístil. Soud spatřoval v požadavku žalobkyně na předvedení koberce a přijetí tohoto požadavku zaměstnancem obchodního domu za vznik nikoliv pouhého „faktického postupu“, nýbrž závazkového vztahu předcházejícího koupi, který má již charakter obdobný smlouvě a který obsahuje i právní povinnosti, tedy mimo jiné i žádoucí péči ohledně zdraví a majetku druhé strany. Bylo by v rozporu s obecným právním vědomím, jestliže by v těchto případech majitel obchodu, jehož zaměstnanec v důsledku své neopatrnosti poškodí zákazníka hodlajícího uzavřít koupi, neodpovídal (ze smlouvy) bezpodmínečně, nýbrž podle § 831 BGB za presumované zavinění z deliktu.
5. A je překvapena náhlou dešťovou přeháňkou a ukryje se v obchodním domě B. Přechází od jednoho oddělení k druhému, až se octne v knihkupectví, kde se začte do právě vydaného románu světově proslulého autora. V tom se náhle uvolní část neonového osvětlení a střepina poraní oko A.
6. V souvislosti s realizací stavebního projektu setká se developer A v budově banky B s investorem C, jehož se dotáže, zda má u banky B zajištěno financování tohoto projektu. Příslušný referent B to potvrdí a A počne s pracemi. Protože však poté B odmítne poskytnout žádoucí úvěr C, stane se C platebně neschopným. V důsledku toho utrpí A škodu ve výši 2,5 miliónů Kč.