prof. Florian Eichel, univerzita Bern, Pokračujícími škodami chápe přednáška újmy, které vznikají po dlouhé době od škodní události anebo se postupně „vyvíjejí“. To způsobuje problémy v oblasti právní úpravy promlčení. Na jedné straně je v zájmu obou stran právní jistota, na druhé straně je třeba brát v úvahu zájem poškozeného získat náhradu bez ohledu na časový odstup vzniku […]
prof. Felix Maultzsch, univerzita Frankfurt nad Mohanem, Rozvoj evropského a soukromého práva se vyznačuje zdokonalováním a prohlubováním stávající úpravy, jakož i novými směrnicemi jako bude směrnice o umělé inteligenci. Na druhé straně však lze jako nedostatky považovat chybějící koordinaci v judikatuře evropeizovaného soukromého práva. Přednáška se proto zaměřuje na potřebu této koordinace a prokazuje, že současně […]
prof. Luboš Tichý, PF UK, Předmětem přednášky jsou dva instituty, jež si zasluhují bližšího zpracování. Kreační právo je oprávnění založit nebo blíže obsahově vymezit, změnit či zrušit právní vztah mezi oprávněným a druhou osobou. Jedná se o subjektivní právo, jehož výkon spočívá v jednostranném projevu vůle adresovaném druhé straně. Druhem kreačního práva je institut námitky, […]
doc. Filip Melzer, PF UPOL Olomouc, Naše moderní právní dogmatika si za posledních 200 let navykla odlišovat protiprávnost a zavinění, jako dvě odlišné právní kategorie. Protiprávnost má být kategorií objektivní, naproti tomu zavinění má vycházet ze subjektivních hledisek. Dříve to tak samozřejmé nebylo, stejně jako to ani dnes není zcela samozřejmý přístup ve všech vyspělých […]
Prof. Wolfgang Wurmnest, Univerzita Hamburg, Německý zákonodárce umožnil v občanském zákoníku (BGB) z r. 1900 náhradu nemajetkové újmy jen ve velmi omezeném rozsahu. Během dlouhodobého používání této úpravy však soudy podstatným způsobem působnost náhrady za nemajetkové újmy rozšířily. Tato liberalizace je ovšem nerovnoměrná. Omezení nároků na náhradu újem v důsledku porušení osobnostních práv judikatura neodstranila. […]
Prof. Luboš Tichý, Nejvyšší soud ČR vyslovil názor, že právnická osoba „nemá právo na odčinění nemajetkové újmy způsobené (samotným) neoprávněným zásahem do své pověsti podle § 135 odst. 2 OZ není-li výslovně ujednáno jinak.“ Tento jednoznačný názor je třeba blíže analyzovat. Přednáška proto bere v úvahu především účel odpovědnosti za škodu, smysl právní úpravy a […]
Dr. Tobias Endrich MJur (Oxon), Univerzita Mnichov, Funkční subjektivizace (functional subjectivisation) je mechanismem, který motivuje občana k dodržování objektivního práva (právního řádu). Funkce filtru procesních a hmotněprávních předpokladů odpovědnosti za škodu, které se váží na konkrétní, individuální skutkový stav, je v důsledku toho změkčena. To ovšem rozšiřuje okruh oprávněných žalobců ve prospěch rozsáhlé soudní kontroly […]
Prof. Gerhard Dannemann, Humboldt Universität Berlin, F.A. Mann (1907-1991) se narodil a vystudoval v Německu. Jako celá řada vynikajících německých židovských profesorů po nástupu nacismu emigroval, a v Londýně se stal advokátem. Současně působil v akademické sféře. Pozornosti si zaslouží jeho díla v oblasti finančního práva, významným způsobem ovlivnil mezinárodní právo veřejné, mezinárodní právo soukromé, obchodní […]
Prof. Matthias Lehmann, Univerzita Vídeň, Směrnice o nepřiměřených ustanoveních ve spotřebitelských smlouvách je jedním z hlavních stavebních kamenů evropského soukromého práva. Vzdor tomu je tento právní akt v jednotlivých členských státech velmi rozdílně chápán a transponován. Ani Soudnímu dvoru Evropské unie se nepodařilo dosáhnout jednotného výkladu. Důvodem pro tento jev je forma právního aktu, neboť […]
Prof., Dr. Wulf-Henning Roth, Univerzita Bonn, Rozsudek SDEU ve věci Courage v Crehan z r. 1991 znamenal určitý přelom ve vývoji práva hospodářské soutěže, neboť připustil jeho usměrňování prostřednictvím soukromo-právního vynucování nároků na náhradu škody způsobené kartelistou. Toto rozhodnutí mělo za následek nejen existenci celé řady soudních řízení v jednotlivých členských státech, vyvolalo rozsáhlou diskusi […]